×

OZNÁMENÍ

Stránky ČeTIS ukončí svůj provoz k 24.10.2017. Ke stejnému datu vyexpiruje doména ctrebova.cz.
Pokud máte zájem o převod serveru nebo domény na Vaši firmu, kontaktujte mě s Vaší nabídkou na můj e-mail info@ctrebova.cz.

ČeTIS Česká Třebová - Informační servis pro město Česká Třebová a okolní obce

Vzhled této stránky je navržen pomocí CSS. Chcete-li stránku vidět tak, jak byla navržena, doporučuji vám nainstalovat si aktuální verzi některého z volně dostupných prohlížečů, které respektují platné standardy (Internet Explorer, Mozilla, Opera aj.).

ČeTIS Česká Třebová - Informační servis pro město Česká Třebová a okolní obce
NOVINKY: Běžkotoulky České televize, 14.3.2015
Anglická verze
English version
Anglická verze / English version

Úvodní strana

Naše nabídka:
Archiv & Odkazy
Co se děje ve městě
Diskusní fórum
Firmy & Instituce
Fotoalbum
i-Seznam města
Inzertní služba
Infrastruktura
Lokální média
Nemovitosti
Okolí & Poloha
Památky & Historie
Plán města
Rekreace & Sport
Školy
Ubytování
Události & Názory
Železnice

Tento server:
Novinky a změny
Statistiky přístupu
Služby pro vás
Vaše reklama

Naši zákazníci:
Klub Červenka
Ubyt. Za bazénem
Zlatá studánka

Úřady:
MěÚ Č.Třebová
ObÚ Přívrat
ObÚ Rybník
ObÚ Semanín
ObÚ Třebovice


© Marek & Petr
Stránských

1995-2015
Kontakt
Poslední úpravy:
15.6.2017


Diskusní fórum - Výpis podle času přidání

Téma: DOL aneb Průplav Dunaj-Odra-Labe

... obsahuje právě 14 příspěvků.

Původní příspěvky i reakce (odpovědi) na ně jsou řazeny tak, že novější jsou výše. Na této stránce je zobrazeno 20 nejnovějších příspěvků. K zobrazení starších příspěvků z tohoto tématu diskusního fóra využijte odkazy dole na této stránce.


Všechny příspěvky vyjadřují pouze názor svých autorů. Nepodepsané, urážlivé či jinak nevhodné příspěvky mohou být bez varování odstraněny.

Vypsat podle návaznosti Přidat příspěvek Vybrat jiné téma

nevim nevim Id: 2012

Autor: richard biedermann, E-mail: richard.biedermann@seznam cz
Vloženo: 18.05.2010 v 10:03:32, Z adresy: 90.179.112.225, Počítač: 225.112.broadband12.iol.cz

Tak jestli všichni chcete jezdit po dálnicích přeplněných kamiony, slyšet za okny nákladní vlak každých 5 min atd. tak prosím .... ale kapacita železnice a dálnice bude naplněna někdy kolem roku 2025 ... co potom ????

Odpovědět

jsem proti Id: 1195

Autor: Darius, E-mail: darius.nosreti@seznam.cz
Vloženo: 29.11.2007 v 09:56:26, Z adresy: 88.146.11.112, Počítač: ost1-v-6-112.static.adsl.vol.cz

V těchto dnech probíhá další rozsáhlý propagandistický útok kanálové lobby na naše poslance a různé další vlivné a názorotvorné osobnosti s cílem obnovit gloriolu megalomanského projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Je hromadně rozdávána publikace v ceně mnoha set korun doplněná dvěma CD s filmem dokonale proplachujícím mozkové závity obětí. S egoistickým mužským šovinismem projektantů Eiffelovky jsou v předložených návrzích przněna rozsáhlá krásná zákoutí naší vlasti a všem potenciálním stavebníkům (a politikům ochotným se nechat zkorumpovat) je zde nenápadně podsouváno potěšení z očekávání, jak si za naše peníze namastí kapsy a zároveň postaví pomník své mužské ješitnosti. Autorům knihy doporučuji denně konzumovat potraviny nebo léky s obsahem sójových bobů nebo jejich účinných složek za účelem snížení hladiny mužských hormonů. Naši poslanci mlčí a mozečky jim asi pracují na plné obrátky: Brát či nebrat? Našim cílem je vyčistit vodu, snížit její zatíženost dopravou, vrátit do ní bohatství života, zkulturnit nebo přírodě vrátit břehy. Nákladní dopravu je třeba i ze silnic v maximální míře převést na železnici.

Odpovědět

To je vize Jana Bati.... Id: 1036

Autor: Jiří Váně, E-mail: 1813@email.cz
Vloženo: 09.05.2006 v 23:15:06, Z adresy: 193.165.222.1, Počítač: xena.ktct.cz

Náš největší předválečný podnikatel Jan A.Baťa přišel těsně před válkou s vizí vybudování dopravní sítě nejen dálniční ("z Jasiny do Aše republika naše") - tedy dálnice z Aše po Chust, (mimochodem ne přes Prahu, ale kolem Příbrami) ale zejména tohoto průplavu, jehož část sám postavil a ve své knížce "Budujeme stát" z r.1938 zbytek podrobně naplánoval - včetně všech zdymadel a dalších staveb.

V té době to asi byla myšlenka nosná. Proč se jí ale máme zabývat nyní, když je již zcela překonaná, je záhadou i pro mne. Úplně by stačilo, kdyby se podařilo převést polovinu přeprav ze silnic zase zpět na železnici.

Odpovědět

„U Mořského vlka” Id: 960

Autor: Jarda Koníček, E-mail: konickovi@ceskatrebova.com
Vloženo: 14.12.2005 v 12:41:14, Z adresy: 62.141.24.73, Počítač: gprsh73.isp.t-mobile.cz

Ačkoliv jsem zastancem R35 jako moderní komunikace, tak kanál D-O-L je fantas magorie, ktera pouze zaměstnává desítky možná stovky úředníku, kteří mají co do činění s územními plány. To, že je nereálná, je dnes již jasné a dokonce jsem někde mezi TV zprávami zaslechl, že se od této stavby ustupuje i pouhou myšlenkou. Nejsem si ale jist odkud, z jakého úřadu toto zaznělo. Je fakt, že naše město pořád počítá s tím, že bude město mimo jiné, i městem přístavním :-). No, ale odlechčím-li trochu diskusy, nebylo by špatné vlastnit housebot, námořnické triko a kapitánskou čepici a plout mezi tankery a remorkery na pivo do krčmy u Třebovic, která by nesla jméno „U Mořského vlka”.

Odpovědět

Re: ekologie na 1.místě Id: 520, Ref: 518

Autor: Bohouš Sedláček, E-mail: sedlacek.bohous@mail.muni.cz
Vloženo: 23.04.2003 v 16:16:45, Z adresy: 147.251.101.192, Počítač: fss9.phil.muni.cz

Pardon, má reakce na váš článek a otázka k němu se vztahující je irelevantní. Přehlédl jsem poslední větu. Na stránkách Zeleného kohouta(http://www.ctrebova.cz/kohout/) se budeme snažit postupně zveřejňovat a aktualizovat informace o projektu DOL.

Odpovědět

Re: ekologie na 1.místě Id: 519, Ref: 518

Autor: Bohouš Sedláček, E-mail: sedlacek.bohous@mail.muni.cz
Vloženo: 23.04.2003 v 16:07:56, Z adresy: 147.251.101.192, Počítač: fss9.phil.muni.cz

Zdravím,

myslíte, že by průplav DOL mohl být ekologicky prospěšný? Pokud ano, můžete vysvětlit proč? Děkuji.

Odpovědět

ekologie na 1.místě Id: 518

Autor: Martin Horák, E-mail: mahora@volny.cz
Vloženo: 20.04.2003 v 21:04:58, Z adresy: 212.20.112.88, Počítač: brnoc-88.dialup.vol.cz

Existuje mnoho hledisek, dle kterých se dá celý projekt posuzovat. Pokud DOL nebude výrazně prospěšný především ekologicky, budou to doslova "utopené peníze". Proklamovaná ekonomická výhodnost může být velmi subjektivním dojmem několika málo odborníků.

Osobně jsem skeptický vůči prospěšnosti projektu.

Odpovědět

Zelená perla k DOL Id: 452

Autor: Radim Lána, E-mail: doprava@ctrebova.cz
Vloženo: 06.03.2003 v 12:53:55, Z adresy: 147.229.92.24

Přináším Vám výrok zástupce sdružení pro výstavbu D-O-L:

"Náš projekt nemůže nic ohrozit. I kdybychom ho měli pytlíčkovat dalších 100 let, stejně ho jednou někdo postaví."

Pořád se Vám zadá tato diskuze zbytečná? Já myslím, že ne. Pevně zakotvená trasa v územních plánech je toho jasným důkazem.

Odpovědět

Technická zpráva Id: 375

Autor: Bohuslav Sedláček, E-mail: sedlacek.bohous@mail.muni.cz
Vloženo: 12.02.2003 v 21:36:01, Z adresy: 195.128.200.214

Výňatek z technické zprávy "Generální řešení plavebního spojení Dunaj-Odra-Labe", Praha, Listopad 1993. Dodavatel: Ekotrans Moravia a.s.:

Přístav Česká Třebová. V levém břehu průplavu je navržen vjezd do přístavního bazénu. Situační umístění přístavu je velmi výhodné. Blízkost velkého nákladového nádraží a plánované dálnice D35(dnes R35) jsou předpokladem pro vznik významného dopravního uzlu. Přístavní bazén je široký 100 m a dlouhý 700 m (s možností dalšího prodloužení). Rozlehlý prostor mezi přístavním bazénem a nákladovým nádražím je vhodný pro vybudování komplexního skladovacího a výrobního centra.

Odpovědět

Re: Jen bych dodal Id: 374, Ref: 373

Autor: Marek Stránský, E-mail: stransky(zavinac)ctrebova.cz
Vloženo: 12.02.2003 v 09:38:53, Z adresy: 193.165.239.134, Počítač: f-239-133.wl.skynet.cz

Smysl diskuse je ten, že ač je D-O-L nesmyslem ekonomickým (cena několika Temelínů), stavebním (třikrát kratší průplav s třetinou komor a třetinovou překonávanou výškou Mohan-Dunaj stavěli Němci 32 let), vodohospodářským (na rozvodí Třebovka-Třebůvka není dost vody, takže by se musela čerpat možná až z Labe a z Moravy) i ekologickým (40 metrů široké betonové koryto a akvadukt se sty pilířů přes Lhotku si snad raději ani nepředstavovat), stále se o něm jedná (viz návrh územního plánu v Čt Zpravodaji), je zanesen v mapách a blokuje území. Okolo České Třebové tak máme blokovány pozemky pro dálnici (nebo rychlostní komunikaci), dvě dálniční křižovatky, průplav, přístav a překladiště (dálnice x železnice x lodě). Skvělé, že? Jde o to dokázat nesmyslnost této stavby a dosáhnou toho, aby tato megalomanie a la stavby stalinského budování socialismu zmizela z map i hlav technokratických snílků a státních rozhazovačů.

Odpovědět

Jen bych dodal Id: 373

Autor: Josef Varačka, E-mail: Varacka.josef@seznam.cz
Vloženo: 12.02.2003 v 07:59:52, Z adresy: 195.113.162.195, Počítač: server.vda.cz

Jen bych dodal toto: ČSPLO dopravovala do elektrárny Chvaletice uhlí. Prázdné lodě po proudu, plné proti proudu (!). Poté, co ČD postavily "smyčku", uhlí se dopravuje výhradně po železnici. Proč, to už je tu vzpomenuto. Takže průplav "DOL" bude akorát tak dobrý pro výletní parníky. Ale to se jen tak nezaplatí... Absolutně nechápu smysl této diskuze.

Odpovědět

Osudy plavebních kanálů Id: 356

Autor: Bohouš Sedláček, E-mail: sedlacek.bohous@mail.muni.cz
Vloženo: 10.02.2003 v 16:19:44, Z adresy: 195.128.200.214

1)Průplav v americkém státě New Jersey – stavba začala ve dvacátých letech 19. století. Průplav měl spojovat průmyslová centra, putovalo po něm především pensylvánské uhlí. Cesta po průplavu byla technicky poměrně dobře řešena. Dnes z kanálu zbylo jen krásné muzeum, neboť ho porazila železnice – byla podstatně rychlejší a pro průmysl i mnohem perspektivnější.

2)Obdobně už jen jako turistická atrakce dnes funguje kanál v Georgetownu, malebné čtvrti amerického hlavního města Washingtonu. Původně vedl 296 km na západ od Cumberlandu v Maralandu; nyní z něj zbylo jen 35 km, z toho po dvouapůlkilometrovém úseku jezdí k potěše turistů historické lodě tažené mezky.

3)Ekonomicky výhodnější přeprava po železnici a silnici byla příčinou uzavření vodní cesty jih-sever v Kanadě. Vedla po Athabasce, Otročí řece a řece Mackenzie až do Severního ledového oceánu. Splavnost celé trasy dosáhla vrcholu roku 1960. O dva roky později plavební cesta přes půl světadílu zaniká.

I na evropském kontinentě se v minulosti stavěly průplavy. Dnes však často dopadají podobně jako průplavy americké. Třeba průplav Göta ve Švédsku či kanály v Polsku nyní používají jen turisté. Je otázka, zda tak neskončí i výše uvedený kanál Rýn-Mohan-Dunaj. Budoucnost ukáže, zda průplav skutečně dosáhne ekonomického přínosu – tak to předpokládají jeho tvůrci, nebo zda bude příkladem , jak mrhat penězi. B každém případě je zajímavý názor ministra životního prostředí spolkové země Porýní-Vestfálsko Mathiessena z roku 1990: Kdyby stavba průplavu nebyla tak daleko, ani v divokém snu by nikoho rozumného v současné době nenapadlo podobný podnik vůbec začínat.

Prof. Moldán, B. (Ne)udržitelný rozvoj, Karolinum, UK, 2001, s. 119.

Odpovědět

Nějaká data o RMD a DOL Id: 352

Autor: Marek Stránský, E-mail: stransky(zavinac)ctrebova.cz
Vloženo: 10.02.2003 v 09:37:49, Z adresy: 193.165.239.134, Počítač: f-239-133.wl.skynet.cz

Co jsem našel o průplavu Rýn-Mohan-Dunaj:

délka 171 km (z Bambergu do Kehlheimu), celková výška překonávaná plaveb. komorami 243 m, hloubka 4 m, šířka 55 m, plavební komory 190x12 m, počet plav. komor 16, lodě max. délka 185 m a výtlak 3300 t

historie:

1921 založena Rhein-Main-Donau AG

1960 započetí stavby kanálu

25.9.1992 otevreno

stavělo se 32 let

stav. náklady 8 mld DM, poplatky pokryjí pouze 7% prov. náladů

Financování:

Společnost Rhein - Main - Donau, která kanál začala ve dvacátých letech našeho století budovat, dostala koncesionářské právo stavět vodní elektrárny (vzniklo jich pětapadesát) a z výtěžku za prodej elektrárny pak splácela bezúročné půjčky z veřejných prostředků na stavbu průplavu. jde tedy o způsob v dnešních podmínkách neopakovatelný (tolik vodních elektráren již není kde stavět).

Pro porovnání něco o DOL:

délka 610 km, celková výška překonávaná plaveb. komorami 626 m, odhadovaný počet plav. komor 49

Odpovědět

Je třeba zahájit smysluplnou diskuzi Id: 325

Autor: Ing. Josef Varačka, E-mail: Varacka.Josef@seznam.cz
Vloženo: 03.02.2003 v 08:19:18, Z adresy: 195.113.162.195, Počítač: server.vda.cz

Perfektní téma. Máme tu vysokokapacitní železniční koridor, plánuje se tu dálnice R35, a chybí tu jen už přístav. Jako v jistém filmu R. Hrušínský: "Lidé mají všechno. Chtějí víc. Co ještě nemají? Hrobku!!

Odpovědět

Obnovit

Zpět nahoru