×

OZNÁMENÍ

Stránky ČeTIS ukončí svůj provoz k 24.10.2017. Ke stejnému datu vyexpiruje doména ctrebova.cz.
Pokud máte zájem o převod serveru nebo domény na Vaši firmu, kontaktujte mě s Vaší nabídkou na můj e-mail info@ctrebova.cz.

ČeTIS Česká Třebová - Informační servis pro město Česká Třebová a okolní obce

Vzhled této stránky je navržen pomocí CSS. Chcete-li stránku vidět tak, jak byla navržena, doporučuji vám nainstalovat si aktuální verzi některého z volně dostupných prohlížečů, které respektují platné standardy (Internet Explorer, Mozilla, Opera aj.).

ČeTIS Česká Třebová - Informační servis pro město Česká Třebová a okolní obce
NOVINKY: Běžkotoulky České televize, 14.3.2015
Anglická verze
English version
Anglická verze / English version

Úvodní strana

Naše nabídka:
Archiv & Odkazy
Co se děje ve městě
Diskusní fórum
Firmy & Instituce
Fotoalbum
i-Seznam města
Inzertní služba
Infrastruktura
Lokální média
Nemovitosti
Okolí & Poloha
Památky & Historie
Plán města
Rekreace & Sport
Školy
Ubytování
Události & Názory
Železnice

Tento server:
Novinky a změny
Statistiky přístupu
Služby pro vás
Vaše reklama

Naši zákazníci:
Klub Červenka
Ubyt. Za bazénem
Zlatá studánka

Úřady:
MěÚ Č.Třebová
ObÚ Přívrat
ObÚ Rybník
ObÚ Semanín
ObÚ Třebovice


© Marek & Petr
Stránských

1995-2015
Kontakt
Poslední úpravy:
15.6.2017

Památky a historie

Obsah:

I. Památky a zajímavosti

Střed města je od roku 1995 městskou památkovou zónou. Důvody pro její vyhlášení byly následující:

1. Románská rotunda sv. Kateřiny

Rotunda sv. Kateřiny
  • postavena byla v 1. polovině 13. století
  • je jedinou dochovanou rotundou ve východních Čechách
  • během staletí prodělala mnoho oprav, rekonstrukcí a přestaveb: gotickou, renesanční, barokní v roce 1746 a další v letech 1840, 1920-1925, 1956, 1980-1982 a konečně 1999-2002
  • Starý hřbitov obklopující rotundu byl zrušen v roce 1905; dnes je z něj zachována kamenná zeď a několik náhrobních kamenů
  • vlevo pohled na rotundu ze Starého hřbitova v červenci 1999, dole záběry z února a dubna 2000
Rotunda sv. Kateřiny Rotunda sv. Kateřiny Rotunda sv. Kateřiny Rotunda sv. Kateřiny

2. Empírový kostel sv. Jakuba většího a budova děkanství

Kostel sv. Jakuba
  • založen byl v roce 1794, dostavěn v roce 1801
  • v roce 1884 vyhořel a při následné opravě vež dostala současnou, mohutnější báň
  • zrekonstruován byl v letech 1991-1993
  • v roce 2004 byla dokončena velká rekonstrukce varhan, při které byl přidány třetí manuál a 1500 píšťal
  • okolo kostela se nacházejí cenné sochy
  • proti kostelu stojí barokně-klasicistní budova děkanství (fara) z let 1783-1786
  • pohled na kostel sv. Jakuba z Hýblovy ulice
Kostel sv. Jakuba Kostel Sv. Jakuba Většího a budova děkanství, Klácelova ulice; září 1999
  • pohled na budovu děkanství a kostel sv. Jakuba z Klácelovy ulice
Děkanství
  • pohled na budovu děkanství od portálu kostela
  • detail desky umístěné nad portálem kostela
Kostel sv. Jakuba Socha u kostela sv. Jakuba Socha u kostela sv. Jakuba
  • sochy před kostelem

3. Staré náměstí a jeho okolí

náhled fotografie
  • pohled na severní stranu náměstí: vlevo hotel Korado, dále radnice (kromě její věže je vidět i vršek věže kostela) a budova městského úřadu, kdysi škola
Kašna z roku 1996 na Starém náměstí
  • novodobá kašna z roku 1996
  • stojí na místě sousoší Sbratření sochaře Karla Pokorného, které je nyní v parku před železniční poliklinikou (viz. níže)
Dům U kohouta na Starém náměstí ze 60. let 20. století; září 1999
  • dům "U kohouta" na západní straně náměstí ze 60. let 20. století - jde o vcelku zdařilou (na tu dobu) náhradu požárem zničených domů č.p. 41 a 42
Vánoce na Starém náměstí
  • Staré náměstí o vánocích roku 1996
Dům čp. 11
  • dům č.p. 11; postaven okolo roku 1803; původně škola
  • nyní budouva Městského muzea; jeho otevření blokoval 10 let soudní spor, který nyní je však již vyřešen, dům může být adaptován a muzeum snad již brzy otevřeno
Vánoce 2001 na Starém náměstí Staré náměstí z Moravské ulice v prosinci 2001
  • náměstí před Vánocemi v roce 2001

4. Moderní architektura

4.a. Secese

Budova Gymnázia
  • patrně nejvýstavnější budova České Třebové byla postavena v letech 1907-1909
  • architektem Alois Dryák
  • celková rekonstrukce budovy proběhla v letech 1992-1995
Gymnázium Průčelí budovy gymnázia, duben 2006 Interiér budovy gymnázia - hlavní schodiště, duben 2006 Interiér budovy gymnázia, duben 2006
  • na prvním snímku z roku 2000 je pohled na budovu gymnázia přes pomník třebovákům padlým v 1.světové válce a třebovským letcům padlým ve 2.světové válce; další snímky exteriéru a interiéru budovy jsou z roku 2006
Zadní trakt budovy gymnázia, duben 2006 Interiér budovy gymnázia - chodba ve 3. patře, duben 2006
Dům Československé církve husitské na Trávníku
  • postaven v letech 1908-1910 jako vila Miroslava Vyskočila, majitele sousedního mlýna (ten byl zbořen v roce 1966)
  • architektem Alois Dryák
  • rekonstrukce na konci 90. let 20. století
Dům Československé církve husitské na Trávníku; tzv. Vyskočilova vila od architekta Aloise Dryáka z let 1908-1910 Dům Československé církve husitské na Trávníku; tzv. Vyskočilova vila od architekta Aloise Dryáka z let 1908-1910
  • pohled na secesní vilu utopenou mezi obytnými domy jimiž byla velká část staré předměstské čtvrti Trávník postupně zastavěna v letech 1965-1982 (snímky z jara 2003); dole interiér vily
Dveře v domě Československé církve husitské (Vyskočilova vila) na Trávníku, duben 2006 Dveře v domě Československé církve husitské (Vyskočilova vila) na Trávníku, duben 2006 Schodiště v domě Československé církve husitské (Vyskočilova vila) na Trávníku, duben 2006 Schodiště v domě Československé církve husitské (Vyskočilova vila) na Trávníku, duben 2006

4.b. Kubismus a rondokubismus

Rondokubismus je specificky český stavební sloh z prvních let samostatného Československa. Vychází z předválečného kubismu. Někdy zvaný též sloh obloučkový nebo sloh Legiobanky. Nejvýraznějšími budovami v České republice jsou palác Adria v Praze na Jungmannově náměstí a budova banky Čs. legií v Praze v ulici Na Poříčí. Nejvýznamnější architekti tohoto slohu byli Pavel Janák, Jan Kotěra, Josef Gočár a Josef Zasche. Více informací o rondokubismu zde.

V České Třebové bylo postaveno a dochovalo se neobvyklé množství staveb v rondokubistickém slohu. Většina z nich je buď po realizační nebo alespoň projekční stránce spojena s tehdejší českotřebovskou stavební firmou Rössler & Kudlík. Následují snímky a podrobnější informace o některých z nich.

Budova České spořitelny
budova České spořitelny v Hýblově ulici, léto 2002
  • budova České spořitelny v Hýblově ulici
  • pohled na budovu v létě 2002
Budova osobního železničního nádraží
Nádraží
  • budova pro užívání otevřena v roce 1924
  • třetí a prozatím poslední nádražní budova v České Třebové (první byla postavna v roce 1845, druhá v roce 1901)
  • snímek z února 2000; vpravo na snímku socha Sbratření od sochaře Karla Pokorného z roku 1947 připomínající zásluhy vojáků Rudé armády na osvobození Československa; socha byla na toto místo přemístěna ze Starého náměstí v roce 1996 (viz. výše); její kopie stojí dodnes ve Vrchlického sadech u Hlavního nádraží v Praze
Dělnický dům, nyní Kulturní centrum
Kulturní centrum v Nádražní ulici Kulturní centrum v Nádražní ulici
  • před II. světovou válkou budova sociálnědemokratické strany (odtud název Dělnický dům)
  • poté dlouhá léta známá pod názvem Kino Svět
  • rekonstrukce v roce 1998 - oprava kina
  • rekonstrukce v letech 2001-2 - společně se sousední budovou (na druhém snímku vpravo) na Kulturní centrum
  • pohled na budovu v červnu 2000
Domy v Litomyšlské ulici
Rondokubistický dům u gymnázia v Litomyšlské ulici, léto 2002 Rondokubistický dům u gymnázia v Litomyšlské ulici, léto 2002
Rondokubistický dům v Litomyšlské ulici, léto 2002

4.c. Moderna a funcionalismus

"Červenka" - základní škola v Habrmanově ulici
  • původně tzv. Chlapecká škola z roku 1929
  • architekt Vojtěch Vanický
  • první snímek z dubna 2000, další dva z dubna 2006
Základní škola Habrmanova, budova od architekta Vojtěcha Vanického, fotografováno na jaře 2000 Budova Základní školy Habrmanova, duben 2006 Hřiště u Základní školy Habrmanova, duben 2006
"Červeňák" - Dům s pečovatelskou službou v Masarykově ulici
  • původně městský bytový dům z roku 1929
  • architekt Vojtěch Vanický
  • první snímek z dubna 2004, druhý z dubna 2006
Červeňák - původní dům s pečovatelskou službou v Masarykově ulici, 27.6.2004 Stará budova Domu s pečovatelskou službou v Masarykově ulici, duben 2006
Budova střední školy v Habrmanově ulici
  • původně Habrmanova škola práce, později SPŠŽ, pak VDA, nyní SOŠ a SOU Gustava Habrmana
  • první snímek z roku 1999, druhý z dubna 2006
VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana Vchod do budovy VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana, duben 2006

5. Lidová architektura

Chalupa č.p. 301 v Lidické ulici
  • dům č.p. 310 v Lidické ulici pod Starým náměstím
  • snímek pořízen dne 24.12.2000
ulička Kobylí důl
  • domy v uličce Kobylí důl
  • snímek pořízen počátkem února 2000
Chalupa v Podbranské ulici; září 1999
  • dům v Podbranské ulici
  • snímek pořízen v dubnu 2000
Chaloupka U Kateřiny
  • "Chaloupka u Kateřiny" - mj. hlavní místo tradiční listopadové Jabkancové pouti

6. Technické stavby

"Americká" lednice

Družstevní lednice a poté sauna
  • družstevní lednice Společenstva řezníků a uzenářů v České Třebové
  • postavená v roce 1931
  • později po léta sloužila jako veřejná sauna
  • dnes nevyužívána a chátrá
  • pohled na objekt ze dne 24.12.2000

Vojenské pozorovatelny

Bunkr na Jelenici Bunkr nad Lhotkou
  • pozorovatelny z 50. let pro sledování následků atomového výbuchu nad třebovským nádražím
  • první postavena v roce 1952 na svahu kopce Jelenice v nadmořské výšce cca 450 metrů, vzdušnou čarou cca 500 metrů od nádraží přibližně SZ směrem
  • druhá postavena o několik let později na stráni nad železniční tratí u sídliště Lhotka, od nádraží je vzálena cca 3 km (počítalo se již s vodíkovou pumou) přibližně SSZ směrem
  • pozorovatelny na snímcích ze dne 15.10.2001

7. Kulturně-přírodní památky

Městský park Javorka

Městský park Javorka
  • park byl založen v roce 1885 v anglickém stylu
  • první čtyři snímky pořízeny v dubnu 2000
  • zimní snímky pořízeny na Štědrý den roku 2001

Městský park Javorka Městský park Javorka Městský park Javorka
Městský park Javorka pod sněhem v prosinci 2001; nová úprava Javoreckého potoka Městský park Javorka o Štedrém dnu 2001
Rybníček se sochou vodníka v parku Javorka o Štedrém dnu 2001 (bylo -20 stupňů) Dětské hřiště v parku Javorka o Štedrém dnu 2001
Městský park Javorka o Štedrém dnu 2001 Městský park Javorka o Štedrém dnu 2001 Rybníček se sochou vodníka v parku Javorka o Štedrém dnu 2001 (bylo -20 stupňů)

Alej Maxe Švabinského

Alej Maxe Švabinského
  • přibližně 4 km dlouhá březová alej s cca 500 stromy podél silnice spojující Českou Třebovou a Kozlov
  • vysázena v roce 1922 Rudolfem Vejrychem
  • pro zhoršující se zdravotní stav bude muset být v nejbližších letech nahrazena alejí javorů a jasanů
  • snímek aleje ze srpna 1998

II. Historický přehled

1. polovina 13.století
- výstavba románské rotundy sv.Kateřiny
1278-1281
- první písemná zmínka o České Třebové
1292
- Česká Třebová spolu s okolím věnována Václavem II. klášteru ve Zbraslavi u Prahy
1358
- vrchností města se stal biskup litomyšlský
1412
- litomyšlský biskup osvobodil měšťany od robotních povinností
1452
- založen tkalcovský cech
1547
- dokončena stavba městské radnice
1635
- ničivý požár města, při kterém shořelo 57 domů, radnice s věží a kostel s farou
1706
- Na náměstí před obnovenou radnicí postaven mariánský sloup
1744
- výstavba první kaple Panny Marie Pomocné na Horách (shořela 1787)
1745
- druhý velký požár města, jenž začal po úderu bleskem do kostela
1768
- potvrzení městských výsad Marií Terezií
1770
- založeny lázně na Horách
1786
- dokončena stavba barokně-klasicistní fary
1793
- poslední ničivý požár města, který zachvátil i původní (dřevěný) kostel sv. Jakuba Většího (místo něj byl vybudován nový), radnici (byla opravena) a školu
1801
- dokončení novostavby kostela sv.Jakuba Většího
1838
- dokončena stavba druhé (současné) kaple Panny Marie Pomocné na Horách
1840
- pokus MUDr.F.Rybičky o zřízení vodoléčebných lázní v Javorce
1845
- Česká Třebová prohlášena municipiálním městem privilegiem knížete Lichtenštejna
- počet obyvatel dosáhl 3000
1845 (20.srpen)
- městem projel první vlak z Olomouce do Prahy
1848
- volba MUDr.F.Rybičky prvním konstitučním starostou města proti vůli úřadů
- měšťanská garda jela na pomoc ohrožené Praze
1849
- uvedeno do provozu železniční spojení z Brna do Prahy přes Českou Třebovou
- založení textilní továrny na Parníku (později nesla mj. tyto názvy: Hermann Pollack, HPS, DETAG, Perla, Primona)
1851
- pobyt Boženy Němcové s dětmi na Horách s F.M.Klácelem a dalšími přáteli
1858
- vybudována krajská silnice z Litomyšle do České Třebové, dnešní II/358
1869
- postavena budova dnešní Restaurace na Horách
1880
- založen spolek divadelních ochotníků Hýbl
1885
- založen městský park Javorka
1888
- založení městského muzea učitelem a historikem města Janem Tykačem (1842-1921)
1891
- počet obyvatel dosáhl 5000, z toho necelých 100 německé národnosti
- starostou města se stává Josef Glücksmann (1853-1918) a jeho jméno jako by naznačovalo úspěšný rozvoj města běhěm 19 let, co stál v čele radnice
1892
- v lázních na Horách zemřel publicista a literární kritik Hubert Gordon Schauer (*1862)
1896
- otevřena nová základní škola v Nádražní ulici
1904
- otevřena hasičská zbrojnice v Chorinově ulici
1905
- provedena regulace Třebovky
1909
- otevření městské reálky - gymnázia
1910
- počet obyvatel dosáhl 11000
1911
- počátek elektrifikace města, firma Křižík postavila městskou elektrárnu na stejnosměrný proud
1923
- založen pěvecký sbor Bendl
1924
- do provozu uvedena současná budova železničního nádraží
1934
- dokončena stavba budovy původně učňovské školy, dnes VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana
1938 (říjen)
- město se po "Mnichovu" stalo pohraničním městem
1939
- otevřeno městské koupaliště
1945 (10.května)
- osvobození města Rudou armádou
1948
- připojení městysu Parník k České Třebové
1951
- dokončena adaptace Domu soc. péče v dnešní Masarykově ul 1071 na městskou polikliniku (OÚNZ), která je v budově umístěna dodnes
1957
- zahájení provozu v elektrické trakci na trati Česká Třebová - Praha
1959
- zahájení plynofikace města
1960-1981
- výstavba nových sídlišť U Stadionu, Křib a Trávník
- vznik druhého městského centra - Nového Náměstí (tehdy Náměstí Míru)
1963
- dokončení stavby teplárny textilní továrny Perla na Parníku
- dokončení stavby Železniční polikliniky
1966
- dokončení stavby Malé scény budované 6 let v Akci Z
1975-1978
- postupné rozšíření města připojením obcí Rybník (nyní samostatná), Lhotka (připojena dosud), Semanín (od r. 1999 samostatná), Kozlov (připojena dosud) a Svinná (připojena dosud)
1978
- oslavy 700 let města
1980
- otevření Krytého plaveckého bazénu postaveného v "Akci Z"
1985
- připojení obce Skuhrov (připojena dosud)
1987
- dobudování (posledního) panelového sídliště Lhotka
- počet obyvatel dosáhl více než 18600 (toho času stejně jako Kralupy nad Vltavou nebo Dvůr Králové nad Labem)
1989
- po 50 letech provozu uzavřeno městské koupaliště pro havarijní stav bazénu
1990 (květen)
- odchod sovětské armády z kasáren v České Třebové - Borku
- 1. demokraticky zvoleným starostou města se stává architekt ing. Zdeněk Lang
1990-1995
- rozsáhlé rekonstrukce, plynofikace kotelen
- osamostatnění některých připojených obcí (Rybník, Přívrat)
- zřízení dislokovaného pracoviště Fakulty dopravy Jana Pernera Pardubické univerzity
1991
- počátek vysílání Městského televizního studia po síti kabelové televize
1993
- městu je vrácen tzv. Dělnický dům (nyní Kulturní centrum) v Nádražní ulici
- dokončena oprava Domu s pečovatelskou službou, tzv. Červěňáku, v Masarykově ulici
1994
- tým České Třebové vítězí ve finále Her bez hranic ve waleském Cardiffu
- starostou města se stává Lubomír Hýbl
1995
- oslavy 150.výročí zahájení provozu železnice ve městě
- střed města vyhlášen Městskou památkovou zónou
1996
- dokončena velká rekonstrukce Starého náměstí
- do České Třebové dorazil Internet: první uzel akademické sítě Cesnetu byl zřízen na Dislokovaném pravovišti Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice ve Slovanské ulici
- počet obyvatel 17869 (v říjnu)
1997
- otevřen Dům Naděje v České Třebové-Borku jako projekt sociálního bydlení (53 bytů) a péče o mládež
- velké červencové povodně zasahují v České Třebové více než sto domů
- otevřen nový závod firmy Korado a.s., postavený za cenu 3.3 mld korun během 18 měsíců
- zrušení OPŘ ČD v České Třebové
1998
- osamostatnění obce Semanín
- počet obyvatel 17180
- starostou města se stává Jiří Pásek
- 19. srpna se v České Třebové koná Kettler Cup - neoficiální souboj České republiky a USA v rapid šachu. Za českou stranu se turnaje zúčastnili Zbyněk Hráček a Jan Smejkal, za USA Yasser Seirawan a Luboš Kaválek.
1999
- nové Internetové spoje Cesnetu: do Prahy 128kbit/s, do Olomouce 2Mbit/s
- dokončena rekonstrukce a elektrifikace železniční tratě Česká Třebová - Brno
- první rychlé vlakové spoje Praha - Brno po koridoru přes Českou Třebovou
- zahájení datových přenosů po síti kabelové televize
2000
- otevření krytého plaveckého bazénu po rekonstrukci (31.1.2000)
- s novým železničním grafikonem se do České Třebové na konci května vrací (vzhledem ke stále probíhající rekonstrukci koridoru poněkud předčasně) po více než 30 letech přímé spojení s Berlínem, Vídní a Budapeští vlaky EC a IC
- sloučení "VDA" a "VASOŠ" do "VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana"
- mnoho jednání o trase R35, Česká Třebová a Ústí nad Orlicí pro severní variantu (údolím Třebovky), Řetová a Rybník proti; jižní varianta - údolím Loučné - odsunuta do pozadí ale stále ve hře; realizece kterékoliv varianty otázkou daleké budoucnosti
- revitalizace údolí Křivolíku; výstavba nových poldrů, obnova retenčních nádrží
- otevření supermarketu Billa na Trávníku
2001
- zemřel architekt ing. Zdeněk Lang - první demokraticky zvolený starosta města od roku 1948 (ve funkci působil v letech 1990-1994)
- přemístění ZUŠ z budovy Dělnického domu v Nádražní ulici, kde sídlila desítky let, do budovy na Tyršově náměstí, tzv. ředitelské vily u gymnázia, uvolněné Střední odbornou školou
- postavení nové rozhledny na Kozlovském kopci
- dokončení rekonstrukce bývalé výtopny sídliště Trávník III na víceúčelovou obchodně-kancelářskou budovu, zvanou nyní budova Tezy
2002
- počet obyvatel k 1.1.2002: 16876
- uzavření Malé Scény pro havarijní stav
- otevření Kulturního centra-Kina Svět po rekonstrukci
- starostou města se stává Jaroslav Zedník
2003
- otevření supermarketu LIDL na Parníku na místě bývalé tkalcovny textilní továrny Primona
- krajské zastupitelstvo hlasováním rozhodlo, že nadále bude Pardubický kraj podporovat severní variantu komunikace R35, tj. variantu vedenou mj. přes katastry obcí Řetová, Česká Třebová a Rybník; mediální boj obou variant nicméně tímto rozhodnutím spíše nabral na síle
2004
- dokončení nových budov Domova důchodců v Bezděkově a Domu s pečovatelskou službou na Trávníku; na obě stavby město dostalo státní dotaci
- dokončení celkové rekonstrukce traťového úseku Česká Třebová - Ústí nad Orlicí na I. železničním tranzitním koridoru, jež zahrnovala mj. více než kilometrovou přeložku u stanice Dlouhá Třebová s novou estakádou napřimující tento úsek a umožňující zde výrazné zvýšení rychlosti vlaků
- definitivně skončila výroba v textilce Primona na Parníku (po 155 letech od jejího založení)
- byla zahájena velká rekonstrukce rybníka Hvězda
- výstavba bytových domů v Moravské ulici se státní dotací (v bývalém areálu TSM)
- dokončení velké rekonstrukce varhan v kostele sv. Jabuba většího
- začala se bourat teplárna podniku Primona na Parníku, jež fungovala v letech 1963-2002
2005
- počet obyvatel k 1.1.2005: 16.702
- byla odstřelena teplárna podniku Primona na Parníku a na jejím místě byl postaven a v témže roce otevřen hypermarket TESCO
- zahájena a dokončena I. etapa stavby zimního stadionu na Skalce
- celková rekonstukce budovy Polikliniky v Masarykově ulici
2006
- počet obyvatel k 1.1.2006: 16.528
- otevřeno nové dispečerské pracoviště Ústředního dirigování vozů, které řídí provoz nákladních vozů v celé síti ČD
- otevřen zimní stadion na Skalce

Stará chalupa v Kyralově ulici; červen 1999
Kyralova ulice, červen 1999

III. Současnost a budoucnost

Po letech fašistické a komunistické vlády zažívá Česká Třebová počínaje rokem 1989 výrazné oživení. Město se ve velké míře zbavilo šedi a špíny. Rozsáhlá plynofikace zbavila město pravidelného zimního smogu. Jako předzvěst nové doby se na Městském národním výboru shodou okolností právě v pátek 17.11.1989 vedlo první jednání o výstavbě městské kabelové televize a ta se skutečně začíná rozbíhat již v následujícím roce. V roce 1991 je dáno do provozu první Městské televizní studio, na nějž později navazuje OIK TV s.r.o.. Do konce 20. století je sítí kabelové televize pokryto téměř celé město.

Rekonstrukce centra a opravy budov

V 90. letech bylo také rekonstruováno mnoho budov v historickém centru: např. radnice, budova městského úřadu, kostel sv.Jakuba, kostel Českobratrského evangelického sboru na Trávníku, budova gymnázia, budova VDA a budova nádraží. V listopadu 1996 byla završena rekonstrukce Starého náměstí otevřením nové kašny.

Změny ve školství

Během dělení Československa se městští představitelé snažili dosáhnout zřízení Vysoké školy dopravní nebo její části v České Třebové. Zdůraznil by se tím význam České Třebové jako významného centra železnice v ČR. Ve městě se totiž nacházejí SOŠ a SOU technických oborů (dříve: ISŠT - Integrovaná střední škola technická, ještě dříve SOUŽ: Střední odborné učiliště železniční) a VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana (dříve: VDA - Vyšší dopravní akademie, ještě dříve: SPŠŽ - Střední průmyslová škola železniční) poskytující kromě klasického 4letého středního vzdělání též 3leté vyšší odborné studium umožňující studentům získat titul bakaláře. Na vysokou školu se město ukázalo být příliš malým, ale jistým úspěchem bylo i zřízení dislokovaného pracoviště dopravní fakulty Univerzity Pardubice v roce 1993.

Železnice - zisky i ztráty

Ve druhé polovně 90. let byla celkově rekonstruována trať z Brna do České Třebové, do r. 2003 byla rekonstruována trať směrem na Prahu a v několika etapách také budova železniční stanice. Od roku 2002 se intenzivně pracuje na modernizace trati do Olomouce a na rekonstrukci zatím čeká kolejiště českotřebovského železničního uzlu. Již od grafikonu 2000/2001 byly na I. koridor převedeny IC a EC vlaky spojující Berlín s Prahou, Brnem, Vídní a Budapeští. Město se stává křižovatkou hlavních železničních koridorů a získává přímé spojení s metropolemi sousedních států, i když v souvislosti s celkovým útlumem železniční dopravy v ČR po roce 1989 závislost města na železnici chtě nechtě klesá. V roce 1997 bylo zlomyslně zrušeno OPŘ Česká Třebová, DKV bylo sice zachováno, ale dlouho slibované dispečerské stanoviště pro řízení provozu na I. koridoru zřízeno nebylo.

Boj o pověřený úřad

V roce 2000 se v Praze jednalo o budoucnosti a perspektivách mnoha měst - rozjížděla se reforma státní správy a s ní spojená redukce obecních úřadů pověřených výkonem státní správy. Ministerstvo vnitra nejprve vypracovalo spolu s přednosty okresních úřadů "tajnou" variantu, ve které se na Českou Třebovou jako obvykle zapomnělo. Přednosta "našeho" okresního úřadu, MUDr. Ivan Týče, však pustil tuto informaci mezi starosty, a ta se tak záhy dostala - k nelibosti ministerských úředníků - mezi lidi. Je důvod si myslet, že i Petice za pověřený úřad, která v České Třebové spontánně vznikla jako reakce na nehorázný návrh, pohnula událostmi správným směrem a zabránila, aby byla Česká Třebová (tak jako v roce 1949) na dalších možná 50 let "darována jako dědičné léno" sousednímu městu Ústí nad Orlicí. Po několika peripetiích byla nakonec Česká Třebová vyhlášena jako sídlo jednoho z více než 200 pověřených úřadů (tzv. malých okresů) a tento převzal větší část reformou přidělených pravomocí k 1.1.2003, zbytek pak o rok později.

Výstavba za přispění státu a Evropské unie

První roky 21. století znamenají pro Českou Třebovou několik úspěchů v získávání státních a posléze také evropských dotací na výstavbu. Nejprve jsou se státní pomocí téměř současně postaveny nové budovy Domu s pečovatelskou službou a Domova důchodců, nedlouho poté je získána dotace na výstavbu 2 bytových domů s 45 byty v Moravské ulici (prvních bytových domů od roku 1989) a také na léta odkládanou přestavbu tělocvičny a jídelny ZŠ v Nádražní ulici.

Velmi úspěšný je i rok 2005. Nejprve získává město 6,75 mil. Kč ze státního rozpočtu na výstavbu zimního stadionu. Následně jsou potvrzeny dvě významné dotace z evropských fondů a programu SROP: cca 40 mil. Kč na výstavbu Lyžařského areálu Peklovec (prodloužení sjezdovky, výstavba vleku, osvětlení a technologie zasněžování) a 65 mil. Kč. pro svazek obcí Region Orlicko-Třebovsko na vybudování cyklostezek v údolích řek Tichá Orlice a Třebovka.

Kultura a sport - koncepční rošády

Město dlouho a bolestivě hledá koncepci kulturních a sportovních zařízení. V oblasti kultury se nedaří zcela vyřešit náhradu za Národní dům - chybí především jeho velký sál pro pořádání plesů, větších koncertů a výstav. Jde o budovu patřící původně Čs. straně národně-socialistické, pozdějí sloužící jako tzv. Závodní klub ČSD, nyní v majetku Českých drah. Také se stále odkládá oprava chátrající Malé scény, vybudované v letech 1960-1966 v Akci Z jako loutková scéna, poskytující navíc ideální prostředí pro koncerty sólistů a malých těles. Uzavřena byla v roce 2002 pro havarijní stav. Nadvakrát jsou rekonstruovány budovy nynějšího Kulturního centra v Nádražní ulici - bývalého Dělnického domu, v němž po léta sídlilo Kino Svět a Lidová škola umění, později Základní umělecká škola, přestěhovaná v roce 2001 do tzv. ředitelské vily u gymnázia. Oblast sportu je poněkud úspěšnější: v roce 2004 se v rychlém tempu podařilo vybudovat hokejbalové hřiště v Benátkách, sportovní halu-školní tělocvičnu u ZŠ Nádražní a v březnu 2006 byl otevřen zimní stadion na Skalce. Po letech tápání se snad také pomalu projasňuje osud letního koupaliště v Křivolíku, uzavřeného již v roce 1989.

Ústup tradic, útok obchodních řetězců

České Třebové se nevyhnula vlna budování hypermarketů a supermarketů mezinárodních maloobchodních řetězců. Jejich postupné otevírání po roce 2000 vedlo k zavření některých menších soukromých prodejen a v poslední třetině roku 2004 dochází dokonce k bourání teplárny podniku Primona na Parníku, která v témže roce skončila po 155 letech výrobu - správce konkursní podstaty propustil poslední zaměstnance. Jen pro zajímavost - na přelomu 19. a 20. století měla továrna zaměstnanců 2,5 tisíce. Objekty továrny se začaly rozprodávat již dříve. Na místě tkalcovny vyrostl v letech 2002-2003 supermarket LIDL, zatímco na místě teplárny byl v roce 2005 postaven hypermarket TESCO.

Odvrácená strana individuální nezávislosti

Ruku v ruce s klesajícími výkony železnice stoupá provoz na českých silnicích. Nejinak je tomu i na silnici I/14 procházející po celé délce Českou Třebovou. Ačkoliv počty projíždějících vozů nedosahují hodnot např. Chlumce nad Cidlinou nebo Vysokého Mýta, situaci zhoršuje fakt, že průtah, vybudovaný v šedesátých letech 20. století - zčásti z místních komunikací a v jednom úseku dokonce z koryta potoka - a rozšířený v letech sedmdesátých, nemá (a v současné poloze nikdy mít nemůže) parametry silnice 1. třídy. Silnice je úzká, a ostré oblouky jsou často kombinovány s prudkými horizontálními zlomy. Auta na mnoha místech projíždějí v těsné blízkosti domů a především kamiony je poškozují vibracemi. Silnice navíc vede po hranici historického centra a okolo 3 škol.

Schizofrenie vizí a možností

Vědomi si této situace upínají se zastuptelé města k plánované rychlostní komunikaci R35 (Hrádek nad Nisou - Lipník nad Bečvou) a při hlasování krajského zastupitelstva Pardubického kraje na podzim roku 2003 podpořili tzv. severní variantu jejího vedení v úseku Zámrsk-Mohelnice. Mezi plánovanými křižovatkami Česká Třebová-sever a Česká Třebová-jih by rychlostní komunikace R35, vedoucí po cca 60% obvodu města, měla sloužit k odvedení tranzitu ze současné - v tomto úseku souběžné - silnice I/14.

Krutou daní za odvedení stovek aut z centra města však bude přivedení desetitisíců dalších, tranzitujících napříč republikou (Plzeň-Praha-Olomouc-Ostrava) i celou Evropou (Německo-Polsko-Rusko), do poměrně těsné blízkosti okrajových obytných čtvrtí na východní straně města, která navíc - prakticky jako jediná - skýtá prostor pro případný další rozvoj města. Kvůli výstavbě R35 bude třeba zbořit několik rodinných domů a vést dvě estakády - nad městskou částí Lhotka a nad částí sousední obce Rybník. Celý zamýšlený efekt úlevy obyvatelům od škodlivých vlivů IAD je tak velmi sporný.

V rozporu s podporou severní varianty R35 se Česká Třebová prezentuje na mnoha výstavách a veletrzích cestovního ruchu jako město vhodné k bydlení a rekreaci. Na místě jsou pochybnosti, že v tak malém prostoru jako je údolí řeky Třebovky, v němž Česká Třebová leží, je možné skloubit tak protichůdné požadavky jako jsou na jedné straně silniční tranzit a rozvoj průmyslu, jež má prý vzejít z blízkosti rychlostní silnice, a rekreace a rozvoj rezidenčního bydlení na straně druhé. Tato druhá možnost přitom není nereálná, neboť životní prostředí se ve městě zlepšuje vlastně již od konce 50. let 20. století, kdy díky elektrizaci hlavního železničního tahu prořídla oblaka dýmu z parních lokomotiv. Následně se po výstavbě čistírny odpadních vod počátkem 70. let 20. století začal vracet život do řeky Třebovky a trend byl zdárně dovršen plynofikací všech větších kotelen a výtopen a rozvedením zemního plynu po roce 1989. Z průměrných denních hodnot okolo 300 µg/m za zimních inverzí v roce 1990 se hodnoty koncentrací SO2 dostaly na přelomu století na hranici měřitelnosti a klesly i hodnoty polétavého prachu; jen NOx mírně stoupá.

Po stu letech rozvoje, padesáti letech stagnace a patnácti letech obnovy tak Česká Třebová stojí na rozcestí podobném tomu, jež ve 40. letech 19. století přivedlo do města železnici, přičemž stejně jako tehdy si nikdo nemůže být jist, kam která cesta vede, a nejsou to zdaleka jen obyvatelé města, kteří rozhodnou, kterou z cest se vydá.

IV. Rodáci

BALDOVÁ Zdeňka (1885-1958)
- herečka, od roku 1922 členka Národního divadla v Praze, v roce 1955 jí byl udělen titul Národní umělkyně
BROULÍK Martin(okolo 1751-1817)
- učitel v rodném městě, hudební skladatel v duchu pozdního klasicismu
CHORINUS Jan (okolo 1560-1606)
- mistr pražské Univerzity Karlovy, humanistický básník
FORMÁNEK František (1888-1964)
- akademický sochař, žák Jana Štursy, letecký konstruktér
HABRMAN Gustav (1864-1932)
- politik, jeden z vůdců sociálně demokratické strany, spolutvůrce československé samostatnosti, člen řady vlád Československé republiky jako ministr školství a sociální péče
HÝBL Jan (1786-1834)
- národní buditel, redaktor a spisovatel
JANKELE Ladislav (1871-1896)
- předčasně zemřelý nadaný básník, ovlivněný tvorbou K.H.Máchy a francouzskou poezií konce 19.století
KLÁCEL František Matouš (1808-1882)
- buditel, svobodomyslný filosof, vydavatel
- v letech 1835-1844 profesorem filozofie na brněnském filozofickém ústavu
- od roku 1869 působí jako redaktor a vydavatel v USA
KREJČÍ František Václav (1867-1941)
- původně učitel v rodném městě, potom významný představitel českého kulturního života, umělecký kritik a spisovatel
KYRAL Vilém (1909-1961)
- dirigent a hudební skladatel, organizátor místního hudebního života
LAŠEK František, MUDr. (1872-1947)
- chirurg, autor odborných lékařských publikací, historik, mj. i rodného města, dlouholetý purkmistr města Litomyšle
MERHAUT Vladimír (1868-1936)
- herec, 1911-1933 člen činohry Národního divadla v Praze, autor operetních libret, propagátor maňáskového divadla
PICHL Jiří (1872-1953)
- readktor, čestný syndik československých novinářů, dlouholetý starosta pražské městské části Královské Vinohrady
RYBIČKA František, MUDr. (1813-1890)
- všestranně vzdělaný lékař, výrazný představitel kulturního a politického života města 40. až 80. let 19.století
STRÁNSKÝ Mojmír (1924-dodnes)
- vynálezce, konstruktér
- ve 40. letech vyvíjí s bratrem Františkem v jejich dílně v České Třebové - Parníku motorovou tříkolku Oskar, později slavný Velorex
- v roce 1955 vyvíjí první čs. ruční řízení automobilu pro invalidy
ŠTANGLER Bohuslav (1895-1980)
- učitel, významný kulturní a osvětový pracoivník a historik rodného města

V. Městský znak


Městský znak: černý kohout s lidskou hlavou na červeném poli Česká Třebová byla v dávných dobách městem hrazeným, ve kterém žili převážně hrnčíři, tkalci a rolníci. O tom, jak získalo svůj znak, vypravuje tato pověst:

Jednou se písaři ztratila městská pečeť. Celé město ji hledalo, ale pečeť se nenalezla. Nešťastný písař byl uvržen do vězení a podle práva měl být pokutován smrtí. Již mu stavěli šibenici, když tu náhle pomohl kohout, který na smetišti ztracenou pečeť vyhrabal. Písaři byla udělena milost a na památku této události má dnes město ve znaku kohouta s lidskou hlavou.


Při psaní sekce o historii a rodácích jsem čerpal z publikace Mgr. Milan Michalski, RNDr. Ilja Pek, CSc.: "Česká Třebová - průvodce městem a okolím". Část o památkách a zajímavostech byla připravena s laskavým přispěním pana Radima Urbánka z Okresního Muzea ve Vysokém Mýtě.